Jak zvrácený ekonomický systém udržuje Romské děti ve speciálním vzdělávacím systému.

Jak strana a vláda rozhodla o vzdělávání romských dětí

V pozdních padesátých letech v tehdejším komunistickém Československu vláda rozhodla, že jsou Romové odlišní od zbytku společnosti, a proto by měly být vzděláváni odděleně. Toto rasové rozdělování vedlo k dnešnímu dvou-stupňovému školskému systému, ve kterém je nabízeno kvalitní vzdělání v běžných školách ve kterých se vzdělávají ne-romské děti, zatímco romské děti jsou nadměrně zastoupeny v dřívějších zvláštních školách, ve kterých je nabízeno vzdělání nižší kvality pro děti s lehkým mentálním postižením.

Aby bylo jasno, žádné dítě nepatří do zvláštní školy jakéhokoli druhu v České republice, nebo kdekoliv jinde. 

Každé dítě má právo na kvalitní inkluzivní vzdělávání, kdy jsou všechny děti vzdělávány společně, bez ohledu na jejich rozdíly a všichni z tohoto vzdělávání těží.

Název těchto škol se měnil v průběhu času a asi před deseti lety, byly zvláštní školy přejmenovány na "praktické školy", aby mohla vláda tvrdit, že tyto zvláštní školy zrušila. Ale segregace ve vzdělávání přetrvává, a mechanismy, které to umožňují, jsou poměrně složité. Řeknu vám o tom, jak to funguje v mém rodném městě, Ostrava, třetím největším městě České republiky

Zápis do první třídy, taky to všechno začíná a pro romské děti i končí

Když je dítěti šest let, jde dítě k zápisu do první třídy, kde prochází sérii testů školní zralosti. V kvalitní základní škole, například ukážou dítěti obrázek psa, slona, domu a lesa. K těmto obrázkům jim budou klást otázky jako: "které zvíře patří do domu, které patří do lesa? Není slon příliš velký do domu? Už jsi někdy viděl slona v lese?" a podobně.

Měsíc po zápisech, romští rodiče obvykle obdrží dopis, který říká, že jejich dcera je "příliš plachá," že jejich syn je "hyperaktivní", nebo že je jejich dítě mentálně postižené a bylo by mu lépe v praktické škole. Někdy je zpráva ještě jednodušší: "Vaše dítě nebylo přijato."

Tato systémová diskriminace má ekonomický aspekt, který přesahuje prosté předsudky. Praktické školy dostávají o 80 procent normativu na žáka více, než ostatní běžné školy. To dává učitelům v praktických školách finanční zájem, dostat co nejvíce romských dětí do těchto institucí. Konstantní přísun romských žáků zajišťuje, že si tito učitelé udrží jejich lukrativní pracovní místo, které je placeno lépe než běžné učitelské místo v běžné základní škole.

Na druhé straně jsou školy kde se učitelé obávají, že přijetí romských žáků na jejich školu, povede k tomu, že neromští rodiče odhlásí své děti ze školy, což by mohlo zmenšit třídy a to by vedlo ke snížení počtu zaměstnanců.

Novela školského zákona, příjde opravdu změna?

Ale existuje cesta ven. Podle školského zákona z roku, testy zralosti při zápisech jsou přípustné, ale nemohou být použity jako důvod odmítnutí zapsat dítě v konkrétní škole. Nakonec je na rodičích, aby rozhodli, na které škole bude zapsáno jejich dítě. Ale hodně romských rodičů si není vědoma tohoto práva a spoléhají se na radu učitele, takže posílají své děti do praktických škol.

Ne, změna nepříjde sama, musíme o ni společně usilovat

Připojil jsem se k organizátorům romských komunit, Jolanou Šmarhovyčovou a Magdalenou Karvayovou, a společně jsme se rozhodli zaujmout pragmatický přístup ke změně status quo. V uplynulých třech letech jsme chodili od dveří ke dveřím a pozívali rodiče dětí, které se chystali k zápisům na společenské akce, na nichž jsme se snažili vysvětlit, co by měli očekávat ve dnech zápisu. Informovali jsme je o průběhu testů a nacvičovali jsme den zápisu. Stále jsme jim ale zdůrazňovali, že to jsou oni, kdo rozhoduje, kam bude jejich dítě chodit do školy. Doporučujeme jim, aby své děti zapsali do kvalitní mainstreamové školy a přesvědčovali ostatní rodiče, aby tak učinily také.

Během posledních dvou let dobrovolníci z řad rodičů, vedou kampaně zápisu do kvalitních škol, v místech kde žijí a nabízejí podporu rodičům a dětem v době zápisu, monitorování procesu zápisu aby zaznamenali jakékoliv diskriminační jednání učitelů během testů. Společně jsme vytvořili neformální skupinu romských rodičů, kteří bojují za rovný přístup ke vzdělání vzdělávání, s názvem Awen Amenca (znamená v romštině "Pojďte s Námi").

Tato mobilizace se vyplatila. V posledních třech letech bylo zapsáno okolo 200 romských dětí do kvalitních běžných škol, z toho 34 první rok na více než sto v tomto roce. Kromě toho šest tříd v segregovaných školách letos v Září neotevře pro nedostatek žáků. A tento měsíc, vstoupí v platnost novela školského zákona, která mimo jiné zruší praktické školy jako takové, ale zda to bude mít nějaký významný vliv na segregaci romských dětí, se teprve uvidí. Pouze zrušením speciálního vzdělávacího systému splní česká vláda svou povinnost poskytovat kvalitní inkluzívní vzdělávání pro všechny děti v běžných školách.

Vláda se podílí na do očí bijící diskriminaci, když ti s finančním zájmem udržují systémovou segregaci a tím ohrožují budoucí generace romských dětí.

P.S. Systém segregace Romských dětí není omezen jen na praktické školy, ale stejný škodlivý účinek mají i segregované základní školy, které jsou nezřídka navštěvovány ze 100% romskými dětmi. O tom bude následující článek.

Napsal: Miroslav Klempar